Historie

Co se hudby ve formátu MP3 a jemu podobných týče, existuje v podstatě jen jeden potřebný druh hardware – přehrávač. V dobách informačního dávnověku bylo přehrávání komprimovaného audia téměř stoprocentní výsadou PC. Doba však nezadržitelně směřovala k osvobození hudby od těžkých hranatých beden a jejímu pádu do područí beden sice menších a lehčích, ale zpočátku stejně hranatých.

Eiger Labs MPMan F10

Prvním sériově vyráběným MP3 přehrávačem se tak v létě roku 1998 stal Saehan's MPMan mimo svoji Korejskou domovinu známý jako Eiger Labs MPMan F10. Za $250 jste tehdy dostali 32MB paměti(za tučný příplatek rozšiřitelné až na 64MB) zabalených ve stříbrné hranatosti o velikosti walkmanu to celé korunované miniaturním segmentovým displejem. Model F20 měl navíc i slot na paměťové karty SmartMedia a prodával se v černé barvě.

Diamond Multimedia's Rio PMP300

Druhý v řadě - Diamond Multimedia's Rio PMP300, díky soudnímu sporu s RIAA proslavenější a proto často mylně považovaný za první, vyšel přece jen o pár měsíců později.

Následovala smršť dalších a dalších hudebních krabic trvající až do dnešních dnů a zatím spíše stále sílící. Většinu starých značek byste dnes podle jména poznali jen stěží – buď zanikly v konkurenčních bojích, nebo byly pohlceny nadnárodními giganty. Za ty nejznámější z dnešních dnů jmenujme korejský iRiver, český Emgeton, americký Creative Labs, obligátní značky Panasonic, Philips a Samsung a tunu laciných přehrávačů z provenience jihovýchodní Asie, které mají „značku“ jen proto, aby se nemusely číslovat.

iRiver ChromeX iMP-150

První přehrávače s flash pamětí, nicméně měly jednu obrovskou nevýhodu – paměť. Při vžitém přepočítání 1MB = 1 minuta hudby bylo 32 i 64 MB žalostně málo. Jakousi chytrou hlavu však napadlo využít vzrůstající popularity CD-discmanů a tak vznikl hybrid - přenosný CD přehrávač umožňující přehrávání jak obyčejných CD-Audio, tak i CD s vypáleným výběrem vašich oblíbených skladeb v MP3. Sice se jednalo o prostorově náročnější záležitost než flashové přehrávače, ale kapacita až 700MB (hrubě přepočítáno asi 200 skladeb) hudby byla doslova neuvěřitelná, nemluvě o tom že CDček jste si s sebou mohli nosit, kolik bylo libo. Průkopníkem na tomto poli se stal Mambo-X P303, i když některé zdroje hovoří o prvenství španělské firmy Genica s jejím modelem MpTrip. Rychlý vývoj flash pamětí však CD-MP3 přehrávače vbrzku vytlačil na okraj zájmu, avšak ne zcela – každé slušné dnešní autorádio bez problémů CD s MP3 přehraje, což platí i o všech stolních přehrávačích DVD a domácích kinech.

Creative Labs Zen VisionW 30GB

Ovšem ani kapacita flash pamětí dnes mnoha lidem nedostačuje. Do této mezery na trhu se šikovně natlačily přehrávače osazené pevným diskem. Jedná se v principu o klasický HDD, jaký najdete v každém počítači (nebo spíše jeho varianty z notebooků, která je odolnější proti otřesům) s jediným rozdílem – rozměry. Zatímco klasické disky měří zhruba 14,5x10x2,6 cm (3,5'') a 10x7x1cm (2,5''), v přehrávačích vrní většinou 0,85'' nebo 1,8'' HDD. Přes jejich titěrnost se kapacity těchto disků pohybují v řádech desítek GB, což v praxi znamená, že normální člověk si s sebou může v kapse nosit celou svou hudební kolekci a ještě vyšetří místo pro videoklipy, s nimiž si mnoho přehrávačů se slušným barevným displejem také poradí. V této kategorii už několik let kraluje (osobně opravdu nechápu proč) iPod od amerického Applu.

Výběr

Nyní obeznámeni s historií a typy přehrávačů, můžeme pustit žilou peněženkám a nějakou tu bedničku s trubadúry zakoupit. Ovšem není radno kupovat první líbivý kousek, který Vám přijde pod ruku, ceny se přece jen stále pohybují v řádech tisíců Kč a málokdo má jen tak na rozhazování. Jak tedy postupovat při výběru a koupi MP3 přehrávače vašich snů?

1. Stanovte si priority
   • Hlavními parametry, které Vás patrně budou zajímat, je cena a kapacita, tedy hardwarové záležitosti. Obecně zde platí, že poměr cena/kapacita (tedy kolik zaplatíte za 1MB paměti) s celkovou kapacitou klesá. Jednoduše řečeno za 1GB přehrávač dáte 1000Kč, zatímco za 30GB zaplatíte 7000Kč. Cena se zvýšila 7x zatímco kapacita kterou jste dostali 30x. Před koupí je tedy třeba vědět jaká kapacita pro vás bude ta pravá. Pokud vám nebude vadit relativně často ručně obměňovat repertoár, postačí i archaických 512MB, naopak posluchače s širokým vkusem těžko uspokojí méně než 4GB.
   • Dalším neméně důležitým parametrem je výdrž a typ baterie. Přehrávač s rozumě malým displejem sloužící pouze k přehrávání hudby by měl na jedno nabití/baterii vydržet alespoň 10 hodin provozu a výjimkou není ani 40 hodin. Se zvyšováním počtu dodatečných funkcí, externími reproduktory a hlavně s rostoucí úhlopříčkou displeje (největšího to žrouta energie) se výdrž může snížit až na 3 hodiny. Co se konstrukce baterií týče, klasické AA či AAA monočlánky mají tu výhodu, že jsou k sehnání na každé benzínce, ovšem kdo nemá náladu na jejich stálou koupi a výměnu pořídí přístroj s integrovaným akumulátorem který se dobíjí stejně jako např. mobil. Třetí a dle mých zkušeností nejlepší možností je však kombinace obou předešlých - napájet dobíjecím AAA nebo AA akumulátorem a nosit si s sebou železnou zásobu klasických baterií pro případ nouze.
   • I na displej je třeba pamatovat. Pro přehrávání hudby postačí několikařádkový třeba i monochromatický, ale při sledování filmů se bez solidního rozlišení a barevné hloubky neobejdete.
   • V neposlední řadě se nevyplácí podceňovat význam kvality zvukového výstupu, která závisí na kvalitě použité elektroniky přístroje.
   • A konečně, pokud nehodláte stávit mládí nahráváním souborů do paměti přehrávače, ověřte si jakou konkrétní rychlostní specifikaci má jeho USB port.
   • Další kapitolou je software přehrávače (tzv. firmware) a s ním spojené funkce. Sem spadá podpora jednotlivých formátů (audia i videa a leckdy i textových souborů), podpora češtiny v menu a ID3 tazích, intuitivnost a přehlednost ovládání, podpora playlistů a stromové struktury a v neposlední řadě upgradovatelnost samotného firmwaru.
   • Pro mnohé hraje naopak nejdůležitější roli vzhled a funkce je až tolik nezajímají – každému co jeho jest.
2. Nevěřte prodejcům (a nejlépe ani výrobcům) – to platí u veškeré elektroniky. Naslibují hory doly, aby udali nejdražší/nejhůře se prodávající zboží. Spláčete nad výdělkem, když pak zjistíte, že funkce anoncované výrobcem, má model lišící se od toho, který jste právě zakoupili jedním písmenkem na konci názvu, ale prodejce na to jaksi opomenul upozornit. Pokud umíte používat Google, vyhledejte si nejlépe na nezávislých fórech zkušenosti ostatních uživatelů s vámi vybraným přehrávačem, sami se ptejte jestli to či ono umí a pokud jste se ještě pro žádný konkrétní nerozhodli, hoďte do pléna své požadavky (viz bod 1). Určitě se najde nějaká dobrá duše, která Vám pomůže.
3. Kde nakoupit – pokud budete přehrávač kupovat v kamenném obchodě, nechte si ho pořádně předvést a řádně si ho osahejte, zejména co se pohodlnosti ovládání týče – přehrávač u kterého marně minutu hledáte tlačítko „play“ asi nebude ideálním řešením pro nikoho. Nakupujete-li přes internetový obchod, nezapomeňte, že máte právo do 14 dnů zboží bez udání důvodu vrátit (pro jistotu hned nevyhazujte krabice). Rozhodně se nedoporučuje nakupovat jakoukoliv elektroniku na základě letáků obchodních domů atp.
4. Opravdu potřebujete jednoúčelový MP3 přehrávač? – MP3 přehrávače se staly v posledních letech natolik populárními, že je můžeme najít implementované i do mnoha jiných přístrojů jako přídavnou funkci. Pokud plánujete zároveň i nákup mobilu, stojí za zvážení pořízení lepšího modelu s integrovaným přehrávačem a připlacení si za větší paměťovou kartu. Podobě jsou na tom PDA a konečně extrémní možnost představují náramkové hodinky případně tužka.